Alpy protínají Švýcarsko v oblouku dlouhém 1 200 km, jsou posety ledovci a sněhovými masívy, které pokrývají celkovou plochu zhruba 3 000 km2. Největším alpským ledovcem je Aletschgletscher s plochou 119 km2. Nejvyšším vrcholem švýcarských Alp je Monte Rosa, která měří 4633 m n m. Nejznámější horou, která je také symbolem švýcarských Alp a je považována za jednu z nejkrásnějších hor na světě, je Matterhorn, který je vysoký 4478 m n m.
Švýcarská plošina spojuje Alpy s Jurou, je 250 km dlouhá a 60 km široká a její průměrná nadmořská výška je 610 metrů. Leží mezi jezery Ženevským na jihu a Bodamským na severu. Je to nejhustěji obydlená oblast Švýcarska.
Švýcarské Alpy jsou jednou z nejnavštěvovanějších destinací cestovního ruchu. Veškeré scenérie přírody doslova berou dech. Švýcarsko je kolébkou turistického ruchu: překrásná příroda sem lákala turisty už počátkem 19. století. Nejnavštěvovanější oblastí Alp jsou Bernské Alpy s největší koncentrací horských vrcholů a vesnic. Ještě vyšší části Alp se však nacházejí dále na jih ve Walliských Alpách, kde leží malé, ale neustále plné středisko Zermatt umožňující přístup na slavný vrchol Matterhorn. V jihovýchodním koutu země se uprostřed hustých lesů ukrývají střediska světového formátu, St. Moritz a Davos. V jihovýchodním výběžku země se rozkládá sluncem zalitá oblast Lepontských Alp, kde ve vzduchu krouží italština a celá oblast vypadá, jako by do horského Švýcarska ani nepatřila. To je nejvíce patrné zejména v palmami lemovaných střediscích Lugano a Locarno, která oplývají dokonalou atmosférou riviéry Středozemního moře.
Na švýcarské území zasahují Savojské Alpy jen nepatrnou částí. Téměř celé pohoří se tyčí ve Francii. Nejvyšší švýcarský vrchol Savojských Alp, Haute Cime (3257m n.m.) je součástí hřebene Dents du Midi.
Mezi západním cípem Ženevského jezera a Bernem se rozprostírají Freiburské Alpy. Nejvyšší hora La Tarent dosahuje 2540m. Okolní krajina patří vínu, takže nepřekvapí, že rozsáhlé vinohrady jako přírodní koberec pokrývají nejenom břehy řek a jezer, ale i nejbližší svahy hor.
Rozlehlé Bernské Alpy neboli Berner Oberland patří k jedněm z nejvyšších horských celků v Alpách. Zahrnují rozmanitou krajinu, od zasněžených alpských vrcholků, až po mírně zvlněné oblasti zemědělské půdy. Západocentrální část země Mittelland je také součástí Bernských Alp. Oberland zahrnuje rozlehlou část země a přístupové cesty do vysokých hor, spojená jezera Thunersee a Brienzersee nabízejí dostatek alpských scenérií a okolní krásy. Západní hranici rozsáhlého území Bernských Alp tvoří široké údolí řeky Rhony mezi starým pohádkovým městem Aigle a Martigny. Nad městem Aigle se do výšky nad 3000 metrů zvedají vrcholky Freiburských, Savojských a Bernských Alp s několika malými atraktivními středisky.
Walliské Alpy patří mezi nejrozsáhlejší horské celky Švýcarska. Státní hranice s Itálií je rozděluje na severní a jižní část. Jižní, italská oblast je známá pod názvem Peninské Alpy. Ve Švýcarsku se severní části říká Valais, německy Wallis a italsky Vallese. Jedná se o rozmanité území rozkládající se na jih od údolí řeky Rhony, téměř od jejího pramene v ledovcích centrálních Alp až po město Martigny, u kterého se řeka prudce stáčí k severu. Podstatnou oblast švýcarské části Walliských Alp pokrývají ledovce a přesto je to území s nejsušším klimatem, nejnižším množstvím srážek a největším počtem slunečných dnů ve Švýcarsku. Sucho a sluneční záře v údolí vytvářejí ideální podmínky k pěstování vína.
Italsky hovořící kanton Ticino se rozkládá na mírných jižních svazích Lepontských Alp, respektive jejich severní švýcarské části. Jižní oblast Lepontských Alp leží v Itálii. Tato oblast je zcela odlišná od zbytku země, a to téměř ve všech směrech: kultura, jídlo, architektura, názory. Kouzlo celé oblasti a její úchvatná přírodní krása většinou návštěvníky oslepují svojí romantičností – svěží zalesněné svahy zvedající se od azurově modré vody, datlové palmy kymácející se pod modrou oblohou, červené střechy a nachově květy v oknech domů.
Urnské Alpy ležící v Centrálním Švýcarsku jsou jednou z turisticky nejkrásnějších oblastí v zemi, plnou zajímavostí, které se nacházejí na mnoha neobvyklých místech. Trasy vedoucí po obou březích jezera Vierwaldstättersee nabízejí spoustu krásných a neustále se měnících scenérií. Jezero tvoří hranice mezi Bernskými, Urnskými a Glarnskými Alpami.
Nezvykle tvarované jezero Vierwaldstättersee leží v geografickém a duchovním srdci Švýcarska, jež tvoří část západní hranice Glarnských Alp. Jezero představuje vůbec nejkrásnější a nejpůsobivější vodní nádrž v zemi, od jejíž zamlžené hladiny se zvedají strmé a hustě zalesněné svahy.
Adulské Alpy jsou poměrně malý horský celek. V ledovcích pod nejvyšším vrcholem pohoří Rheinwaldhorn (3402 m n.m.) pramení řeka Rýn. Ledovce stékající mezi vysokými vrcholy jsou zdrojem jedněch z největších řek Evropy Rýna a Innu.
Švýcarský severovýchod známý jako Ostschweiz je oblastí, které se turisté často vyhýbají. Kopcovitá krajina Appenzell při úpatí pohoří Alpstein žije izolovaná komunita farmářů a řemeslníků. Nejvyšší horou celého regionu je Säntis s nadmořskou výškou 2500 metrů. V létě se zde klikatí spousta kvalitních vysokohorských tras a z vrcholu se nabízí krásný výhled po okolí. Touto částí Švýcarska protéká řeka Rýn, která posléze plní vody jezera Bodensee ležícího v severním cípu země. Řeka zároveň tvoří mezinárodní hranici mezi Německem na severu a Rakouskem a Lichtenštejnskem na východě.
Na severu hraničí kulturně rozmanitá oblast Rätikonu s Lichtenštejnskem a Rakouskem, na západě s Plessurskými Alpami a na jihu se Silverttou.
Silvretta a Sesvena jsou nejvýchodnější horské celky, které zasahují na území Švýcarska. Silvretta se nachází na hranicích s Rakouskem a Sesvena s Itálií. Nejvyšším vrcholem Silvretty je hora Piz Linard (3410 m n.m.) ve tvaru pyramidy, v Sesveně to je o něco nižší Piz Sesvena (3207 m n.m.).
Bernina a Livigno jsou horské celky, které navazují na stejnojmenná pohoří v Itálii. Na švýcarském území leží jen nepatrná část celé oblasti. V okolí nejvyšších vrcholů obou pohoří se ještě stále vyskytuje mnoho ledovců, i když v současné době již jen o malé mocnosti. V jižní části se rozkládají nejsvůdnější údolí oblasti, v nichž se hovoří italsky a kde vás čeká svěží středomořská příroda a kuchyně, kvůli které turisté nezřídka opouštějí hory a vydávají se dále na jih.
Hraniční přechody Česko – Německo
Pavlův Studenec – Bärnau (osobní automobily: regionální doprava prováděná motorovými vozidly do 3,5 t)
Rozvadov – Waidhaus
Železná – Eslarn (osobní automobily: regionální doprava prováděná motorovými vozidly do 3,5 t)
Lísková – Waldmünchen/Mnichov nad Lesy
Folmava – Furth im Wald / Brod nad Lesy – Schafberg
Všeruby – Eschlkam
Hraniční přechody Česko – Rakousko
Důležité adresy a telefony pro švýcarské Alpy
Mezinárodní předvolba pro Švýcarsko 0041. Velvyslanectví České republiky v Bernu: Muristrasse 53, Bern Tel: 0041-31-3523645
první pomoc 114, 144 • policie 117 • hasiči 118 • autoopravy (nonstop pomoc na silnicích) 140