Alpy

Alpy se rozpínají od pobřeží Středozemního moře Francie, přes Švýcarsko, severní Itálii, Rakousko až do Slovinska. Tyto vrcholy jsou přitažlivé ve smyslu dlouhých, nekonečných svahů, dlouhé sezóny, dramatické krajiny a hojného rozličného terénu. Uvolněný životní styl završuje zážitky dobrým jídlem, dlouhými obědy a živým nočním životem.

Samotný název „Alpy“ je vlastně obecné označení velehor, který pochází z keltského výrazu „alp“, což znamená vysoké horstvo.
Alpy jsou největší evropský horský systém konvexní k severozápadu, vyvrásněný hlavně ve třetihorách, mohutně zaledněný. Alpy leží mezi 50-160 v.d. a 44–480 s.š., v délce téměř 1 200 km, s největší šířkou 250 km, na území Francie, Itálie, Švýcarska, Německa, Rakouska a bývalé Jugoslávie.
Oblouk Alp se táhne od Janovského zálivu, kde se stýká s Apeninami, až po střední tok Dunaje. Alpy zaujímají plochu asi 220 000 km2, z čehož je asi 4 140 km2 zaledněno. Severní část je převážně vápencová, centrální krystalická.
Geologicky představují Alpy mohutný velehorský komplex s příkrovovou stavbou. Podle směru nasunutí a podle charakteru hornin lze Alpy rozčlenit na vlastní Alpy, jež byly sunuty na sever a severozápad a na jižní Alpy vápencové, nasunutí příkrovů v této části proběhlo od severu na jih.

Západní Alpy

Obecně lze říci, že hory Západních Alp jsou vyšší a mají strmější svahy. Mont Blanc na italsko - francouzských hranicích je se svými 4808 metry  nejvyšší vrchol Evropy.

Východní Alpy

Sněžná čára Východních Alp dosahuje 2800 metrů na severním a 2900 metrů na jižním svahu. V této části dosahují nejvyšších vrcholů Ötztaler Alpen (Wildspitze 3772 m n.m.) sahající ke švýcarským a italským hranicím. Na západě jsou ohraničeny Innem a na východě údolím Ötztal. Za ním pak navazují Stubaier Alpen (Zuckerhütl 3507 m n. m.). V západní části je Brennerský průsmyk (1371 m n. m.), který dnes slouží jako dopravní tepna z Innsbrucku do italského Bolzana, čili ideální místo na využití svahů pro sportovní a rekreační účely. V tomto průsmyku vedla už v roce 1772 silnice, 1867 železnice a dnes dálnice A13. Dále na východ pokračují Zillertaler Alpen s kvalitními lyžařskými areály v okolí Mayrhofenu nebo na severním svahu hory Olperer (3476 m n. m.). Některé sjezdové tratě jsou až 12 km dlouhé. Nejvyšší hora východních Alp je Piz Bernina( 4052 m n. m.)

Historie poznání Alp

První zakreslení Alp do mapy je zaznamenáno teprve kolem r. 150 Ptolemaiem. Zmínky v literatuře jsou však podstatně staršího data (Polybios, Artemidoros, Plinius starší). Podrobnější popis Alp přináší Strabon (kolem r. 63 př.Kr.–19 n.l.) ve svém díle Geographica.
Skutečný zájem o Alpy otevřelo teprve tažení Hanibala, o němž se rozepisuje Polybios. Brzy poté proniklo římské vojsko do jihoalpských dolin a podmanilo si jejich obyvatelstvo, což mělo za důsledek další poznání hor a využití jejich přechodů. Nevedlo však ještě k výstupům na vrcholy. Nižší sedla jako Brenner, Mont Genévre a Malý Sv. Bernard jsou známa již od nepaměti kupcům a pochopitelně i domorodému obyvatelstvu.
Alpy zaujímají svou polohou v historii objevování velehor specifické postavení. Jsou prvním horstvem, o které se lidé začali systematicky zajímat. Na počátku 18. st. přicházejí do nich jako první botanikové. Mezi průkopníky průzkumu Alp patří J.J. Scheuchzer a další.
Prvním mezníkem byl r. 1742, kdy glaciolog a topograf Pierre Martel zjišťuje, že Mont Blanc je nejvyšším vrcholem Alp. Martela následovali další přírodovědci.
Další významná data jsou 8. 8. 1786, kdy se podařil Jacquesu Balmatovi a Michelu Paccardovi výstup na vrchol Mont Blancu, a 29. 7. 1800, kdy se velké výpravě vedené hrabětem Salmem podařilo zdolat Großglockner. Na vrcholu stanuli bratři Klotzové, dva průvodci a farář Horasch. Tyto dva výstupy daly podnět k soustavnému zlézání alpských vrcholů. Brzy poté byly zlezeny Jungfrau (1811), Finsteraarhorn (1812), Monte Rosa (1855) a další. Toto období se nazývá „zlatý věk alpinismu“. Vrcholí dobytím posledního význačného štítu - Matterhornu v r. 1865. Iniciátory tohoto objevitelského nástupu byli především Britové.
Tragický výstup na Matterhorn (při sestupu zahynuli čtyři účastníci výpravy) znamenal další mezník v historii Alp. Byl to rok zrodu sportovního horolezectví a vysokohorské turistiky, nesmírného rozšíření cestování do hor, rok vzniku alpského „průmyslu cestovního ruchu“. Od té doby se rozvíjí výstavba přístupových komunikací, chat, organizuje se vůdcovská služba, zakládají se horské kluby. Alpy se jako první velehory otvírají širokému cestovnímu ruchu.

Klima v Alpách

Co nejvíce ovlivňuje podnebí Alp: Západní vítr s mírným, vlhkým vzduchem z Atlantiku, studený polární vzduch ze severu, suchý kontinentální vzduch z východu (studený v zimě, teplý v létě) a teplý středozemní vzduch z jihu. Velká část Alp je také ovlivňována středoevropským klimatem.

Turismus

Alpský turismus začal po „objevení“ Alp anglickými horolezci v předminulém století. Dnes jsou Alpy turisticky známým a oblíbeným místem od náročných sportů po rekreaci.

Ubytování v Alpách

Nej architektura: romantické rakouské a švýcarské Alpy (horské vesničky), monstrózní paneláková střediska Francie
Nej luxus: luxusní chalety (stylové dřevěné domky) ve francouzských a švýcarskách Alpách
Nejlepší poměr cena/kvalita: rakouské Alpy
Nej cesta: nejdéle se cestuje do francouzských Alp, nejkratší cesta je do rakouských Alp
Nej dostupnost středisek: rakouské Alpy

Pro plánování cesty využijte náš plánovač tras

Hledání na Letní-Alpy.cz

Top ubytování

FelsenhofFelsenhof leto.jpg

Hotel Felsenhof

Luxusní hotel s vlastním bazénem v prvotřídním středisku Flachau!
Ceny již od 1 760 Kč osoba/noc s polopenzí.
V termínech 13.5.-25.6.2016 a 10.9.-4.10.2016 platí akce 7=6 nebo 4=3!

Hledání středisek

Rozšířené hledání
HOT-LINE: 605 358 853
E-MAIL: info@sguide.cz